Datacentrum je systém, který nesmí nikdy selhat a nesmí jej nic ohrozit. Ani případný požár nesmí způsobit katastrofu. Nejde ani tak o ztracený hardware, který se dá nahradit, podstatnější problém je ztráta dat, která mají řádově vyšší cenu než onen hardware, na kterém jsou uložena.
Prostor serverovny tedy musí být velmi dobře zabezpečen proti požáru. Prvním krokem je samozřejmě zavedení preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovalo riziko vzniku nějaké zkratu, požáru apod.
Preventivní opatření
Nikdy není možné zkrat, požár či jinou podobnou událost zcela vyloučit. Serverovna se musí budovat s tím, že se taková věc stát prostě může, ale je potřeba tato rizika co nejvíce minimalizovat. Důvod je prostý – serverovna se skládá z mnoha různých zařízení, skrz která proudí množství elektrické energie, mají různé mechanické součásti, všechna zařízení se zahřívají – a čas od času prostě nějaká porucha nastane. Někdy se projeví tím, že zařízení přestane fungovat. V horším případě se stane něco víc. A proto je nutné být připraven pro případ, že by preventivní opatření selhala a nastala havarijní situace.
Příklad preventivních opatření:
- Zabránit vzniku statické elektřiny – udržovat správnou vlhkost vzduchu.
- Veškeré technologie mít dostatečně uzemněné.
- Veškeré napájení mít dostatečně jištěné. V extrémním případě může mít každé zařízení svoji vlastní pojistku. Následkem zkratu v jednom zařízení by se mělo od napájení odpojit co nejméně dalších technologií.
- Minimalizovat pohyb osob v prostoru serverovny – člověk může vždy něco úmyslně či neúmyslně způsobit.
- Dbát na bezpečnost práce – nepoužívat oheň, nevstupovat s hořlavinami apod.
Když dojde k požáru
Požár v serverovně, to už je opravdu průšvih. Co v takovém okamžiku dělat? Nic nedělat a čekat, až přijedou hasiči? To určitě ne – než by přijeli, bylo by po všem.
Je tedy potřeba začít hasit. Rozhodně se nesmí hasit vodou, protože všechna zařízení jsou pod proudem. Také by se nemělo hasit práškovými přístroji – tím sice požár bezpečně uhasíte a nehrozí vám úraz elektrickým proudem, avšak všechna zařízení tím zničíte (nejen ta, která hoří, ale i ta kolem, na která se také hasicí prášek dostane).
V serverovně připadá v úvahu pouze plynové hašení s použitím plynu, který nijak nepoškozuje elektrická zařízení. Tím samozřejmě to zařízení, které je v plamenech, nezachráníte (to už nezachráníte ničím, oheň jej prostě zničil), ale nezničíte tím další zařízení v okolí, kterým plyn nijak neuškodí a mohou pracovat dál. Je nutné mít po serverovně dostatečný počet ručních hasicích přístrojů, aby mohla obsluha co nejrychleji zasáhnout a uhasit lokální požár.
Stabilní hasicí zařízení
Když dojde k nejhoršímu, nastupuje tzv. SHZ, tedy stabilní hasicí zařízení. Jedná se o automatický systém, hasící celý prostor.
SHZ se skládá z:
- ústředna SHZ – řídící systém
- lahve s hasicím plynem (“bomby”) se spouštěcími ventily
- alarmové sirény
- nouzová tlačítka pro okamžité spuštění hašení (START)
- nouzová tlačítka pro okamžité zrušení hašení (STOP)
- detektory požáru
- hasicí trysky
- potrubí pro rozvod hasiva z lahví do trysek
Jedná se tedy o komplexní systém. Po celém prostoru serverovny jsou rozvedeny trubky k rovnoměrně rozmístěním hasicím tryskám. Je to něco podobného jako vodní hašení ze stropu, které můžete vidět např. v obchodních centrech. Hasicí trysky jsou rozmístěny po stropě a také na podlaze (uvnitř zdvojené podlahy). K nim je přivedeno hasivo z lahví. Lahve jsou natlakované a jsou naplněné hasivem. Současně jsou po celé místnosti rozmístěny detektory, které rozpoznají požár a kouř.
Když nastane požár
- Poplach začíná v okamžiku, kdy alespoň 2 detektory zjistí požár
- Spouští se alarm, jehož účelem je varovat pracovníky na vzniklou situaci – světelné a zvukové varování
- Pracovník se musí ihned dostavit na místo a zhodnotit situaci. Pokud se rozhodne, že je schopen požár uhasit ručním přístrojem, stiskne tlačítko STOP, čímž se SHZ deaktivuje, a jde hasit. Tím akce končí.
- Pokud pracovník usoudí, že požár je nad jeho síly, opustí místnost a zvenku stiskne tlačítko START. Tím dojde k okamžitému hašení – na lahvích se otevřou ventily a hasicí plyn začne pod velkým tlakem “tryskat” do celé místnosti. Během několika sekund či minut (záleží na použité technologii a hasivu) se celý prostor vyplní tímto plynem, čímž se požár udusí.
Systém se samozřejmě nesmí spoléhat na lidský faktor. Je nastaven určitý časový interval, po kterém začne hasit sám. Tento interval slouží k tomu, aby někdo přiběhl a případně hašení zastavil, pokud lze problém vyřešit jinými prostředky.
Poplach nenastává, pokud problém hlásí pouze jeden detektor – je to pro případ, že by byl tento jeden detektor porouchaný a hlásil poplach omylem.
Proč hašení zastavovat a nenechat vždy SHZ, aby udělalo svou práci? Je to samozřejmě otázka peněz. Hasivo nemusí být levná záležitost. Vypuštění plynu může stát desítky tisíc až miliony korun. Z toho důvodu se v případě malého požáru SHZ odstaví a hasí se ručními přístroji. Ovšem když je požár větší nebo když nepřijde lidská obsluha, není jiná cesta než hašení spustit, jinak by mohlo dojít k mnohem větší katastrofě. Hasivo může sice stát několik milionů, ale technologie a data, která se tím zachrání, může stát stovky milionů.
Při hašení také musí dojít k dalším automatickým akcím. Prostor se musí zcela utěsnit, aby vypouštěné hasivo neutíkalo – tím by se vše minulo účinkem. To znamená, že se musí automaticky zavřít různé průduchy, větrací klapky, vypnout ventilace apod. Ale to vše se opravdu musí stát zcela samo bez nutnosti lidského zásahu, protože jde o minuty a sekundy.
Hasivo
Všechna hasiva pro technologické prostory musí splňovat několik podmínek.
- Nesmí nijak poškodit žádné zařízení, včetně zařízení, které je pod proudem.
- Musí být alespoň částečně dýchatelná. Pokud v prostoru zůstane osoba, nesmí ji to udusit (např. když v prostoru leží zraněná osoba či jiná osoba nestihne před startem hašení utéct).
- Neměla by negativně ovlivňovat životní prostředí.
Cílem není z prostoru vytlačit veškerý vzduch, to by se stal prostor nedýchatelným. Požár ustane, pokud poměr kyslíku ve vzduchu klesne pod určitou úroveň, ale tato úroveň stále postačuje pro dýchání člověka. I tak je samozřejmě lepší, když lidé tento prostor opustí – i z toho důvodu se tlačítko START nenachází uvnitř hašeného prostoru, ale vně u vstupních dveří.