Jak pokračuje vývoj olejového chlazení: Olejová vana v4.3

[gtranslate]

Jak jste si určitě všimli z předchozích blogpostů, pracujeme teď na několika projektech. Dáme na začátek rychlé shrnutí a hned se budeme věnovat tématu v nadpisu 😉

Na čem momentálně pracujeme

Naši technici a vývojáři pracují na službách WMS, WEDOS Cloud a jednom projektu, který představíme již brzy 😉

Obchodní oddělení dohání resty u několika reklamních kampaní a už vyjednává s prvními VIP klienty. Dokončujeme také přípravu distribuce WEDOS Energy ve spolupráci s firmou, která má obří sklady a kapacity posílat desítky tisíc energetických nápojů každý měsíc.

No a pak tu máme kolegy ze správy datacenter. Ti společně s našim akreditovaným TIER specialistou momentálně řeší odpovědi pro Uptime Institute ohledně doplnění oficiální projektové dokumentace. Vše je na dobré cestě, jen jak chceme TIER IV, tak je to trochu náročnější. Tento měsíc dokončili testování další klimatizační jednotky pro DC1. Teď mají v plánu dokončení technologií v DC2 a druhou modernizaci druhé větve napájeni v DC1.

Zároveň mají na starosti i projekt olejových van pro DC2, kde se budou všechny servery chladit v olejové lázni a teplo odvádět do nedalekého městského bazénu. Dnes bychom vám rádi představili Olejovou vanu v4.3 🙂

Chlazení olejem

Samotný princip chlazení počítačů olejem není nic složitého. Stačí vám olej, který nevede elektřinu. Ideálně takový, který nežlukne a nesmrdí 🙂 Pak jen pasivní chladiče a z nich vodním chlazením odvádět teplo ven. Ukázky takovýchto PC najdete na YouTube spousty.

U serverů je to však složitější. Jsou hardwarově a softwarově stavěny na chlazení vzduchem. Jsou chráněny na úrovni firmware proti přehřátí, výpadku větráků a mají fyzické komponenty, které pomáhají s chlazením prouděním vzduchu, ale olejovému chlazení překáží.

Dále u serverů musíte vyřešit redundanci. Není to domácí PC, kde selhání jedné komponenty znamená konec. Servery musí být schopné fungovat pokud nějaká komponenta selže, protože to by znamenalo výpadek.

Zatímco u chlazení vzduchem to neřešíte, respektive redundance je na úrovni datacentra (další klimatizace), tak u olejového chlazení už je to potřeba řešit dalším okruhem. To jsou další trubky, které navíc pro TIER IV musí vést odděleně, podobně jako elektřina anebo konektivita (jedna větev stropem, druhá podlahou).

Olejová vana v4.3

Problém je i samotná vana, kde budou servery umístěny. V našem případě už na vše používáme serverové skříně HPE Moonshot, které společnost Hewlett-Packard vyvinula pro rozsáhlá cloudová řešení.  Každá skříň o velikosti 4 1/3 U HPE Moonshot obsahuje 45 serverů a 2 Switche každý 4x 40 Gbps ven. Uvnitř jsou jednotlivé servery propojené 2x 10 Gbps. Prostě řešení pro velký a rychlý cloud.

Toto řešení jsme vybrali a testovali i s ohledem právě na olejové chlazení. Když HPE Moonshot položíme do vany, tak všechny komponenty vytáhnou technici seshora. Výkonné servery HPE Moonshot, které jsme si do nich vybrali neskutečně topí, nám nevadí. Olejem je uchladíme bez problémů. V porovnání se zastaralým chlazením vzduchem je olej někde úplně jinde.

Když něco takového vymýšlíte v podstatě od nuly, tak narazíte hned na několik problémů. Na některé přijdete, když je probíráte v týmu, jiné vám odhalí profesionálové v různých oborech a další pak strojaři, kteří podobné věci vyrábí.

Za ty roky testování se také objevilo spoustu skvělých nápadů, které výrazně do budoucna zjednoduší údržbu a zvýší efektivitu. Od původního konceptu už jsme pomalu někdo jinde a troufáme si říct, že nikdo jiný na světě, kdo si hraje s chlazením olejem, už to nedělá ani podobně 🙂

Vyrobit se dá samozřejmě všechno, ale ve výsledku je to stejně o ceně. Nemůžeme dát za vany víc než za celé DC2. A kde jsou problémy?

  • Vany musí být vyrobeny z běžně používaného materiálu. Dnes jde všechno, ale ideální materiál by nám museli vyrobit na míru.
  • Vany musí být vyrobeny běžně používanou technologií. Chtěli jsme lokálního výrobce, ne je dovážet ze zahraničí.
  • Vany musí být vyrobeny technologiemi a materiálem, s kterým má náš dodavatel praktické zkušenosti. Nechceme další roky strávit testováním.

Abychom tohohle dosáhli, museli jsme ustoupit od požadavku, že chceme vany, do kterých se naráz vlezou čtyři HPE Moonshot. Místo toho do každé dáme jen dva.

Na druhou stranu podařilo se nám vyvinout unikátní variantu, u které není třeba žebrování pro vodní chlazení a přitom bude zachována redundance.

V současné době se konstruuje první Olejová vana v4.3, která je také horkým kandidátem pro náš datový sklad v DC2. Samozřejmě se na ní ještě plánují další úpravy. Ovšem pokud vše půjde podle plánu, tak už jen kosmetické.

Olejové vany přijdou na tyto vysokozátěžové regály v našem datovém skladu v DC2.