V našem minulém příspěvku jsme přišli s kritikou nových ustanovení trestního řádu. Bylo zajímavé sledovat diskuzi kolem celé kauzy. Ona to totiž kauza je…
O co jde?
Od 1. února 2019 máme v českém právním řádu, přesněji v zákoně č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) nový paragraf, který u WEDOS považujeme za velmi sporný.
Z našeho pohledu nás to přibližuje policejnímu státu, protože policie má najednou pravomoci, které do právního státu nepatří.
Měli bychom začít brát internet vážně. Ovlivňuje naše životy mnohem více, než si myslíme a připouštíme. Ovlivňuje naše vztahy, ovlivňuje ekonomiku. Internet v ČR pomáhá tvořit přes 10% HDP a internetová ekonomika sama o sobě tvoří cca 5% HDP. Z uvedeného důvodu si jistě pozornost zaslouží.
Přesné znění nových ustanovení a co nám vadí
Nejdříve si zopakujeme celé znění nového paragrafu 7b (zajímavý je zejména odstavec 2, který jsme zvýraznili červeně):
(1) Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.
(2) Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.
(3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.
(4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu.
(5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje.
První odstavec svým způsobem chápeme. Jde o zajištění důkazů pro trestní řízení. Policie požádá provozovatele služby – držitele dat, o pořízení kopie dat. Podle uvedené odstavce jde jen u uchování důkazů. Data policejní orgán přímo nezíská. Stále jsou uložena u provozovatele a policejnímu orgánu budou vydána až na základě příkazu soudu.
Podle nás je tedy kritický zejména druhý odstavec, který umožňuje přímo vypnutí webu nebo jakékoliv síťové služby. Nemusí jít tedy čistě o web, ale o server. Cílem je tedy znepřístupnění dat třetím osobám (tedy komukoliv dalšímu). Může tak jít nejen o web, ale třeba o mailserver nebo FTP server nebo databázový server nebo virtuální server. Ve výsledku může jít o cokoliv, protože “fantazii” se meze nekladou. A policejní orgány jsou někdy hodně kreativní…
Podle tohoto nového paragrafu nyní může jakýkoliv policejní orgán u nás požádat o vypnutí jakékoliv služby až na 90 dnů a to (prakticky) bez zcela jakýchkoliv následků.
Jak tomu rozumět? Vazba pro váš web.
Jednoduše je taková vazba pro váš web, vazba pro váš server. Prostě a jednoduše stačí, že budete mít na webu nebo serveru cokoliv podezřelého a váš web nebo server může být na 90 dní vypnutý.
Nebavíme se o mazání nějakého textu na webu, ale o vypnutí celé služby. Technická polemika na toto téma je o pár odstavců níže.
Jaké to může mít následky pro jakýkoliv web nebo internetovou firmu si domyslí každý sám. Každého webmastera nebo správce serveru napadne hned první myšlenka. Web vypadne z vyhledávačů. To je ale nic oproti tomu, když 90 dní nepojede web s nějakým diskuzním fórem nebo firemní prezentací nebo nějakým e-shopem. Po 90 dnech není potřeba web ani zapínat. Je to zbytečné.
Dneska existuje hodně firem, jejichž hlavní hodnota je v IT, v datech a v systémech a ne v hmotném a jiném podobném majetku. Například u nás si ceníme mnohem více všech informací, znalostí, dovedností a nehmotných věcí, než těch hmotných. Mezi náš hmotný majetek patří například 2 vlastní datacentra (s vybavením) v hodnotě s osmi nulami. Pokud by nám Policie ČR vypnula náš web, tak nám sice budovy zůstanou, ale k čemu nám budou… Stejně tak existuje hodně firem, které jsou na svém webu nebo serveru (obecně na IT) tak závislé, že jim v případě vypnutí nepojede ani výroba v továrně. Máme zákazníky, kteří u nás mají služby a když jim Policie ČR vypne služby, tak si například druhý den nekoupíte v obchodě pečivo. Myslíte si, že to není možné? Ale je. Proto na to upozorňujeme.
V našem minulém příspěvku jsme to přirovnali k tomu, že je to jako zavření továrny na 90 dní. Zkuste si promyslet a představit všechny možné scénáře toho, co mohou policisté (bez zkušeností a právnického vzdělání a technických znalostí) udělat… Napadnou vás určitě horší věci, než nás…
Proč by měla mít Policie ČR takové pravomoce?
Nechápeme. Podle nás je mít nemusí. Není k tomu vůbec žádný důvod. Doposud mohla Policie ČR konat, ale vždy pod dozorem státního zástupce nebo soudu. Z vlastních zkušeností známe, že když je potřeba, tak se dají potřebné kroky vyřešit v řádu desítek minut. Sami jsme měli například případ (z pátečního odpoledne), kdy Policie ČR chtěla vypnout nějaký web a měli k tomu všechny možné argumenty. Odmítli jsme a poradili jim jak postupovat. A k našemu překvapení za několik desítek minut jsme měli v datové schránce rozhodnutí soudu.
Jak to někteří vykládají
Někdy hodně špatně. Někdo uváděl, že přeci nejde o vypínání webů nebo služeb, ale jen o znepřístupnění administrace nebo přístup k těm datům správci, aby nebylo možné tato data měnit. Ne, ne a ne. Takhle to v zákoně není. Takhle to nebylo ani záměrem zákonodárců.
Na jednom ze serverů, který se věnuje problematice IT byl dokonce přidán komentář, kde jedna advokátní koncipientka (pod jménem svého zaměstnavatele, tedy advokátní kanceláře) uvedla, že o nic v podstatě nejde. Prý odstavec (2) se vztahuje jen k odstavci (1) a tak prý jde o znepřístupnění kopie dat provedené podle odstavce (1). Toto považujeme za zcela chybnou interpretaci. Odporuje logickému výkladu celého textu. Na to by se snad hodil až drsný komentář, že něco podobného je spíše ne vrácení diplomu z právnické fakulty…
Slyšeli jsme i argumenty, že Policie ČR měla už dávno právní nástroje na vypínání webů. Není to tak. Všechny takové argumenty jsme doslova rozprášili.
Podobně chybných výkladů jsme v posledních dnech viděli několik. Většinou to byly názory neprávníků nebo lidí, kteří absolutně nevědí nic o IT problematice.
Existuje možnost odvolání
(Ne)existuje. Někde zaznělo, že o nic nejde, protože se poskytovatel bude moci odvolat. Ano, možnost odvolání existuje, ale nedokáži si představit, že tím budeme zaměstnávat další právníky, kteří budou psát odvolání.
A co je hlavní? Odvolání nezabrání vypnutí služby, protože podání odvolání nebude mít odkladný účinek. Vypnutí budeme muset provést neprodleně.
Zachráníme servery v serverovně před zabavením podle jiných ustanovení
Vtipný argument, kterým se obhajovalo několik různých poslanců. Ptali jsme se zcela na rovinu. Kolik případů zabavení serverů podle §79 trestního řádu, kde je řešeno odnětí věci, znáte? Kolik se zabavení serverů v serverovnách v ČR historicky událo? Pokud se nějaký případ skutečně stal, tak bylo za déletrvající trestnou činnost a zabavení serverů se stalo za asistence (schválením) státního zástupce nebo soudce.
Navíc v dnešní době tento argument je skutečně k smíchu. Postupně se služby přesouvají na různé cloudové služby a data mohou být rozprostřena v celé síti. Takže například jeden web může mít data na různých serverech, v různých rackových skříních, v různých datacentrech, různých zemích a třeba i různých kontinentech. Jak tohle chce Policie ČR zabavit? Policie by totiž nedokázala ani určit na kterém serveru co je a kde je a co vlastně mají zabavit.
Opačně lze uvést, že na jednom serveru mohou být stovky nebo tisíce dalších služeb a klientům a zabavením serveru poškodíte další.
Jistě z toho cítíte, že novým ustanovením chce možná Policie ČR obejít technickou nemožnost zabavení serverů…
Zastavíme DDoS útoky, zastavíme phishing, podvodné e-shopy
Další vtipný argument. V důvodové zprávě k novým ustanovením trestního řádu se doslova píše:
V daném ustanovení se dále umožňuje urychleně předběžně reagovat na závadná data
a nařídit osobě, která je drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby na časově omezenou dobu znemožnila přístup jiným osobám k takovým datům, pokud je to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování (typicky podvodné e-shopy, škodlivé kódy – viry, červy, zdroje DDoS útoků atd.). V návaznosti na uvedené opatření předběžné a dočasné povahy pak lze podle jiných předpisů docílit odstranění takových dat (např. dle zákona č. 480/2004 Sb.). Obdobnou úpravu lze nalézt např. ve slovenském trestním řádu.
Z vlastní praxe víme, že takhle to nejde. Co je podvodný e-shop? To může kdokoliv označit kohokoliv kdykoliv. Sami jsme se setkali například s případem označení za podvodný e-shop, když provozovatel e-shopu (one man show) z důvodu hospitalizace v nemocnici několik dní neexpedoval objednávky a nereagoval na maily.
DDoS útoky skutečně takhle policie nevyřeší. Phishing nebo jinak závadné záležitosti dokáže řešit poskytovatel hostingu i sám. Shodou okolností většina nelegálních aktivit je vedena na falešných účtech s různě více či méně nepravdivými kontaktními údaji. I tam existují postupy jak si dotyčného ověřit a prověřit a podle toho postupovat dál. Určitě rychleji a efektivněji, než rozhodnutím policejního orgánu. Orgánu, který o problematice neví (většinou) doslova nic.
Vypínání webů a služeb nebylo údajně záměrem zákonodárců
Ani tento argument neobstojí. Pokud umí člověk číst, tak již ve výše uvedené důvodové zprávě je jasně napsáno, že jde o vypínání služeb.
Dalším argumentem, že to vypínání webů bylo záměrem zákonodárců je i prohlášení jedné parlamentní strany, která reagovala na naše upozornění. Podle jejich nesmyslného názoru je vypínání webů menším zlem, než zabavování serverů v serverovnách (o četnosti a škodlivosti a smysluplnosti jsme tady už toho napsali hodně). Snad jim policisté nevypnou web před volbami… Důvod se vždy najde. 🙂
Dalším argumentem, že vypínání webů bylo záměrem je představení celé novely v naši firmě přímo jedním ze spoluautorů textu. Dodnes máme jeho vlastní rukou napsané vysvětlení na naší nástěnce. Každý den se tím strašíme a bojíme se to smazat.
Stejně tak nám Útvar zvláštních činností (z Policejního prezidia) celou novelu představil a bylo nám sděleno, že se podle toho nyní bude postupovat a že není jiná cesta. Nebude mít možnost odkladu. Měli jsme takovou vlastní soukromou přednášku, protože každý den řešíme s Policií ČR několik žádostí. Ano, skutečně je v poslední době denně několik žádostí Policie ČR o součinnost. Přeci jen nějak máme spojitost s cca 18% všech českých webů. Takže se toho u nás děje hodně a samozřejmě jsou většinou zákazníci bez problémů, ale najdou se i klienti, kteří asi úplně čisté úmysly nemají. Zároveň se někdy řeší zákazníci, kteří mají vše v pořádku, ale někomu se nelíbí jejich web, protože třeba obsahuje informace, které nemusejí být někomu zcela příjemné (a přitom jsou v souladu se zákony).
Nutno přiznat, že součástí jednání ÚZČ v předchozím odstavci, bylo i to, že jsme se snažili společně vymyslet systém, že by všechny žádosti Policie ČR směrem k nám měly být směřovány přes jedno centrální místo, které by bylo garancí jednotného postupu a přístupu. V současné době se na nás obracejí policisté ze všech možných oddělení z celé ČR a v mnoha případech i opakovaně v jedné věci. Je to někdy chaotické, žádosti nepřesné a problematické na zpracování. V tomto tedy vidíme určitý posun vpřed.
Četnost jednotlivých aktivit
Jak jsme již uvedli, tak za více než 22 let činnosti v oboru hostingu neznáme přímo žádný případ zabavení serverů přímo v serverovně. Pokud něco bylo, tak skutečně ne za drobnosti a určitě pod dozorem. Ano, bylo nám tím již vyhrožováno, ale …
Naopak každý den dostáváme (doslova) několik výzev k vypnutí webu a odstranění dat od různých subjektů. Většinou to jsou dotčení jednotlivci (nebo firmy), částečně advokáti různých dotčených stran. Vycházejí z jiného zákona (viz. dále v textu). Naprostou většinu odmítáme. Vysvětlíme situaci a informujeme našeho zákazníka a vyzveme ho k případné nápravě. Takže četnost je několikrát denně a pamatujeme si snad jeden případ, kdy jsme žadateli vyhověli.
Prakticky každý měsíc se na nás několikrát obrátí Policie ČR nebo jiný státní orgán se žádostí o vypnutí webu (nebo jiné služby) nebo odstranění informací. Odkážeme je na příslušné postupy a nutnost doložení rozhodnutí soudu. To už příslušné orgány většinou nedodají. Četnost požadavků je tedy několik za měsíc, ale rozhodnutí soudu je dodáno jen v jednotkách případů ročně. Jenže nyní už policisté budou moci žádat o vypnutí rovnou. A my budeme muset uposlechnout. jistě vidíte ten rozdíl v četnosti (několik za měsíc versus jednotky za rok).
Až se policisté naučí příslušné ustanovení využívat, tak se máme jistě na co těšit.
Co nám to zase ta “zlá EU” dělá?
Ta “zlá EU” za nic nemůže, protože takhle se “předvedli” naši zákonodárci.
Část námi kritizovaného § 7b, tedy odstavec 2, je čistě českou specialitou. Naši zákonodárci tedy mají “máslo na hlavě” a skutečně nechápeme důvod proč to mít v zákoně.
Odstavec 1 vychází z usnesení Evropské rady z roku 2001 (viz články 16 a 17) a ten k nám tedy přinesla ta “zlá EU”, ale tento odstavec je poměrně bezproblémový a z hlediska zajištění důkazů i trochu pochopitelný.
Legislativa EU nic podobného, jako je problematický a sporný odstavec 2, nevyžaduje a naši zákonodárci buď měli naprosto čisté úmysly a šlo jim o to, aby byli papežštější, než sám papež anebo v tom musíme hledat možné postranní úmysly. Jinak se to vysvětlit nedá. Na světě bude jen pár zemí, kde mají podobné ustanovení. Určitě to nebude v uznávaných a vzorových demokraciích.
Nejde nám o politiku
Skutečně nám jde o principy. Principy právního státu. Jde nám o naše klienty. Jde nám o naši reputaci před našimi klienty, protože to je to nejcennější co máme (spolu s tou svobodou a demokracií, kterou tím hájíme taktéž).
Nechceme zde pitvat kdo a jak pro novelu hlasoval. Pokud se podíváte na výsledky hlasování, tak budete možná přímo překvapeni. Pro přijetí kontroverzního odstavce třeba hlasovaly i strany, které si dávají svobodu internetu jako prioritu ve svých volebních programech. Asi zapomněli co slíbili. Jak se říká… Nikdo víc neslíbí, než politici před volbami.
V posledních dnech jsme se zúčastnili několika internetových diskuzí a vyměnili jsme si i hodně mailů na toto téma. Výsledek raději nebudeme komentovat. Několik málo (zcela výjimečně lidsky slušných) poslanců přiznalo svou chybu a napsalo, že hlasovali pro, protože jim to bylo doporučeno a vlastně ani nevěděli detaily. Dnes se za to stydí a nebáli se to veřejně přiznat. Za to palec nahoru. Naopak jiní mlží. Mlží i celé strany a raději se rychle věnují jiným tématům. Jiní si vymýšlejí, že s námi jednají o dalším postupu a přitom my o ničem nevíme 🙂 Asi o nás bez nás.
Neděláme politiku a nechceme ji do toho zatahovat. Tak už to raději nebudeme dál řešit v této rovině. Pokud chcete víc o novele vědět, tak můžete zde.
Co nám přijde vtipné
Existují tady různé aktivity za záchranu internetu. Některé politické strany mají svobodu internetu přímo ve svém programu (a porovnejte si jejich program a jejich hlasování).
Nikomu nebo většině lidí, kteří vymýšlejí různé aktivity za záchranu internetu, které mají spočívat ve svobodě (až někdy hraničící s porušováním) autorských práv nebo jiných aktivitách. Bohužel autoři těchto aktivit si neuvědomují, že novými ustanoveními trestního řádu může jakýkoliv policista vypnout jakýkoliv web (a téměř pod jakoukoliv záminkou). Tím je internet ohrožen mnohem více, než čímkoliv jiným. Tady už můžeme narazit na svobodu slova (samozřejmě, že i ta má své hranici), protože nový § 7b může být zneužíván k cenzuře. Stejně tak může být využíván ke konkurenčnímu boji.
Zachraňme internet, napište svému europoslanci! a jiná slovní spojení od některých stran v tomhle spojení zní skutečně směšně…
Vtipná je i snaha celou věc bagatelizovat. Prý je tenhle zákon lepší, než dosavadní právní úprava. Tohle by nemohl tvrdit někdo, kdo se v oboru pohybuje a nyní jedná čistě alibisticky…
Neřešíme ani technickou stránku celé věci
Vzhledem k tomu, že hosting děláme od roku 1997, tedy 23. rok, tak o tom něco víme…
Zajímalo by nás, jak bude takové vypínání uloženo. Bude vypnuta smazána jen určitá informace? Jak? Jak to asi provedeme? Má být vypnutý web? Jak technicky? Bude vypnuté FTP? Jak a kdo? Má být vypnutá databáze? Jak e-maily? Jak administrace služeb? Jak … Je to plné otázek. Jenže právo neumí IT a tak otázky zůstávají nezodpovězené.
Má být vypnutý virtuální server nebo fyzický server, kde může být mnoho a mnoho dalších služeb (ono i na webhostingu může být závislých třeba tisíc jiných webů)? Tohle bude ještě zajímavé.
Má být vypnutá doména v DNS? Jak to udělá hosting? Jak to udělá registrátor? Nebo to bude dělat jen registr? Jaký to bude mít dopad na domény III. řádu? Jaký to bude mít dopad na další služby související s doménou (například maily)? Ví o tom vůbec něco policisté, kteří budou podobné věci vypínat?
Jak to zařídíme u cloudových služeb?
Souvislosti v IT mohou být až nepředstavitelné. Například vypnutí nějaké domény, která může být DNS serverem pro stovky tisíc dalších domén… může ochromit i nějaké to procento HDP. Nikdo nevíme, kdy to někdo nařídí…
Co je ještě špatného?
Je toho více…, ale když už jsme v té kritice, tak problémy najdeme i v dalším zákoně a to v zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti existuje ustanovení § 5, které je poměrně nepřesně a neprakticky formulované. Naprosto nevystihuje používanou terminologii. Sice vychází ze směrnice EU, ale ta je 19 let stará a neodpovídá realitě. Za 19 let se svět posunul vpřed a internet udělal obrovské kroky a požadavky v zákonně neodpovídají realitě.
Na problematiku jsme upozorňovali již před 6 lety a bohužel se nic nezměnilo.
Každodenně musíme situaci vysvětlovat různým žadatelům, že smyslem zákonného ustanovení bylo něco zcela jiného a zároveň, že ani nemáme technické prostředky na nějaké úpravy obsahu jednotlivých webů (nebo služeb).
Smyslem zákona je, aby na oznámení o nezákonném obsahu reagovali provozovatelé různých úložišť, kde dochází k porušování autorských práv. Nebo například různé diskuzní weby, kde diskuze často porušuje různá práva, včetně základních lidských práv… Smyslem je tedy to, aby provozovatelé webů a serverů, tedy majitelé (a správci) webů a serverů, tedy lidé spravující obsah webů a serverů, reagovali na upozornění na porušení zákona. V případě oprávněného požadavku je tedy povinností takového provozovatele, tedy majitele (správce) webu (či serveru) smazat problematický obsah z webu (či serveru). Takový provozovatele, tj. majitel (či správce), webu (či serveru) má technické nástroje jak selektivně smazat problematický (nezákonný) obsah. Dokáže ho smazat tak, aby to nemělo vliv na zbytek služby nebo jiné služby nebo jiný obsah na příslušném webu (či serveru).
Z hlediska hostingu je nemožné řešit vypínání konkrétních informací na webu nebo odstraňování nějakých souborů na webu. Nereálné. Technicky nesmyslné. Každý správce jakéhokoliv webu ví, že nemůžeme jen tak zasáhnout do obsahu webu. Nemáme přístup k žádnému administračnímu rozhraní. Nemůžeme dělat zásahy v databázích. Nemůžeme měnit data uvnitř virtuálního nebo fyzického serverů. Nikdo neví dopady vypnutí jedné služby na tisíce dalších.
Z uvedeného důvodu je pro nás prakticky nemožné řešit podobné selektivní požadavky na odstranění nezákonného obsahu.
Stejně tak je velmi problematické vypnutí jedné služby. Na jednu službu může být navázáno několik stovek dalších. Například u webhostingu může být pod jednou službou evidováno (a provozováno) třeba tisíc dalších domén. Nebo tam může být například blog a e-shop a my o tom nemůžeme ani vědět. Ještě horší situace je u virtuálních serverů, kde obsah vůbec neznáme a data mohou například být (a velmi často jsou) šifrována…
§ 5
Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.
Označení “poskytovatel služby” je problematické. Buď tam musí být uvedené, že se nejedná o hostingovou společnost (viz. náš návrh níže) nebo tam musí být uvedené, že jde o “provozovatele služby”, respektive “provozovatele služby, například provozovatele webu”.
Za současného stavu jsou hostingy stavěny do pozice soudce, kdy máme rozhodovat o protiprávnosti určitého obsahu na webu nebo riskovat obrovské sankce, včetně náhrady škody nebo trestního stíhání.
Ano, máme ve smluvních podmínkách ustanovení o možnosti službu ve výjimečných případech vypnout. Nechceme však řešit co a je a co není nezákonný obsah. Ano, když nám přijde pravomocné rozhodnutí soudu, tak reagovat budeme. Ale nemůžeme rozhodovat o autorských právech nebo třeba o různých (ne)pomluvách či škodlivosti některého obsahu. Ne, tudy cesta nevede a hosting není a nemůže být soudcem. Nenahrazujeme soudce.
Co navrhujeme?
Podle nás by měla situace vypadat tak, že dojde k úpravě nových ustanovení trestního řádu a starších ustanovení části Zákona o elektronických komunikacích. Abychom jen nekritizovali, tak si dovolujeme navrhnout následující změny. Určitě někdo přijde s vhodnější formulací, ale nebylo by to od nás ani fér to kritizovat a nic nenavrhnout.
Z hlediska trestního řádu doporučujeme odstavec 3 v § 7b upravit následujícím způsobem:
3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz podle odstavce 1 policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.
V tučně označeném textu vidíte, že stačí 2 slova a 1 číslice a význam celého paragrafu je zcela odlišný.
Pokud by naši zákonodárci skutečně trvali na zachování pravomocí pro Policii ČR, tak by ustanovení odstavce 2 bylo nutné patřičně přepracovat. Tam by přicházelo v úvahu využití obdobných ustanovení a postupů jako v případě vazby pro osobu podezřelou z trestné činnosti. Tam jsou poměrně omezené možnosti, kdy můžete být podezřelá osoba zadržena a následně jsou v trestním právu jasné (a krátké) zákonné lhůty, kdy musí jednat jak státní zástupce, tak soudce. Určitě by se tam našlo vhodné znění. Za správnější však považujeme náš výše uvedený návrh.
Zároveň považujeme za nutné navrhnout změnu změní § 5 zákona č. 480/2004 Sb., Zákona o některých službách informační společnosti a to například přidáním odstavce 3 v následujícím znění:
(3) Za poskytovatele služby podle odstavce 1 se nepovažuje poskytovatel hostingových služeb. Ustanovení odstavce 2 se v tomto případě použijí obdobně.
Jaké jsou možnosti co s tím?
Vidíme v podstatě 2 možnosti. Buď stát zareaguje a upraví příslušná ustanovení nebo se hostingy a jejich zákazníci mohou začít přesouvat jinam… Přeci jen současná právní úprava v ČR je mnohem přísnější, než ve většině zemí světa. Příznivější je to i ve všech ostatních zemích EU.
Proč se neozvou ostatní a proč se ozýváme jen my?
Proč se neozvou ostatní nevíme. Neznalost? Neochota? Pohodlí. Nevíme. Jsme jednička na českém hostingovém trhu a největším registrátorem domén .CZ a jedničkou jsme se stali i z důvodu, že bojujeme za naše klienty.
Děláme to tedy:
Jednoduše proto, abychom se mohli ráno podívat do zrcadla.
Jednoduše proto, že bojovat za právní stát je povinností každého z nás.
Jednoduše proto, že se zastáváme našich klientů.
Jednoduše proto, že bojujeme i za sebe, protože pokud si představíme nás s vypnutým webem, tak to považujeme za katastrofu.
Pamatujte, že cokoliv může být zneužito, tak také dříve nebo později zneužito bude…
Možná jednou půjde o Váš web nebo e-shop…
Je zvláštní, že se tohle dostalo potichu do zákona a nikde o tom nebyla ani zmínka. Je zvláštní, že to nevyvolalo žádnou diskuzi. Internetová veřejnost se v průběhu doby bouřila proti jiným věcem…
Edit 28. 2. 2019 ve 12:00:
Dnes dopoledne proběhlo na rychlo sjednané setkání s pracovníky Policejního prezidia, kde jsme společně celou věc řešili a cílem je vypracování metodiky a postupů, jak současnou právní úpravu řešit.